Hodnocení a optimalizace existujících budov

Úvod

Je obecně známo, že největší část energetických úspor ve stavebnictví je možno dosáhnout skrze vylepšení environmentálních profilů stávajících objektů, přičemž novostavby reprezentují pouze malou část z celkového počtu existujících budov.

Hodnocení existujících budov z hlediska udržitelného rozvoje je velmi aktuálním tématem, kterým se zabývají všichni tvůrci multikriteriálních hodnotících nástrojů ve světě. Do praxe jsou již úspěšně uvedeny hodnotící nástroje pro novostavby s různými funkcemi, které se používají již řadu let, avšak pro existující budovy jsou metodiky buď stále ve vývoji, nebo v pilotních testovacích fázích. Tento fakt svědčí o komplikovanosti hodnocení již stojících budov a jejich renovací.

Existující budovy nabývají různých podob a jejich rozmanitost znamená velmi obtížnou klasifikovatelnost. Zásadní rozdíl oproti novostavbám však je v tom, že během svého života nabydou větší či menší kulturně historický význam. Zahrnout tento kulturně historický aspekt renovace existujících budov do komplexního hodnocení, si klade za cíl multikriteriální nástroj pro hodnocení a certifikaci renovací existujících budov reSBToolCZ.

V současné době (2012) probíhá testování vyvíjené metody hodnocení na případových studiích a po úspěšném testování se předpokládá začlenění metody hodnocení do širšího multikriteriálního hodnotícího nástroje SBToolCZ.

Obr.: Logo SBToolCZ

 

Kulturně historický aspekt existujících budov

Nejvýraznějším aspektem, který, na rozdíl od novostaveb, ovlivňuje renovace existujících staveb, je jejich kulturně historická hodnota. Ta má naprosto zásadní vliv na možnosti renovace a tudíž i na zlepšení environmentálního profilu budovy. Je zřejmé, že jiným způsobem lze z hlediska obnovy přistupovat k památkově chráněnému objektu a k objektu, který nijak chráněn není.

Obr: Památkově chráněný objekt po renovaci a renovovaný objekt bez památkové ochrany

 

Současné pohledy na hodnocení staveb s jejich kulturně historickou hodnotou zatím nijak neuvažují. Z této perspektivy pak kulturně historická hodnota působí proti sledovaným kritériím udržitelného rozvoje, neboť často zamezuje určitým zásahům do stavební konstrukce, které by vedly ke zlepšení profilu budovy například ve spotřebě energie a s tím svázaných kritériích. Můžeme zjednodušeně říci, že tak proti sobě vystupují udržitelný rozvoj a potřeba předávání systému kulturních odkazů budoucím generacím.

Na druhou stranu je zcela evidentní, že zachování kulturního dědictví, jeho údržba a ochrana pro další generace, je plně v souladu s principy udržitelné výstavby.

Pokud tedy hodnotíme renovaci kulturní památky, u které nejsme schopni nijak výrazně zlepšit tepelně technické parametry fasády kvůli její památkové ochraně, ovšem provedli jsme při renovaci ta nejlepší možná opatření (BAT - Best Available Techniques), co nám památková ochrana umožnila, tak bychom i přesto měli dostat nejlepší hodnocení.

Obr.: Památkově chráněný objekt po renovaci v BAT standardu a renovovaný objekt bez památkové ochrany s parametry novostavby

 

Metodika hodnocení

Multikriteriální hodnocení budov je založeno na popisu specifických vlastností budovy. Tyto vlastnosti buď přímo vyjadřují kritéria hodnocení, nebo jsou z nich tato kritéria odvozená. Obecně pak hodnocení spočívá ve vzájemném porovnání jednotlivých kritérií, přes jejich definovanou váhu.

Pro vzájemné porovnání kritérií je nutné převedení kritérií v přirozených jednotkách na kritéria relativně ohodnocené. Jde o relativizace kritérií pomocí tzv. benchmarků, tedy o převedení na jednotnou hodnotící stupnici (pro SBToolCZ jsou to body od 0 do 10). Na závěr je provedena multikriteriální analýza metodou váhových konstant, jejímž výstupem je číselné hodnocení budovy (v rámci hodnotící stupnice).

 

Obr.: Schéma vícekriteriálního hodnocení budov

 

Kritéria pro hodnocení existujících bytových staveb vychází z metodiky SBTool CZ a tedy z kritérií pro novostavby. Pouze jejich definice a kriteriální meze se v závislosti na vztahu k existujícím budovám modifikují.

Princip metodiky reSBToolCZ spočívá v relativním nastavení kriteriálních mezí (benchmarků) pro ta kritéria, která jsou ovlivněna kulturně historickou hodnotou budovy. U těchto kritérií je pak aplikováno relativní nastavení benchmarků označené pojmem potenciál zlepšení. Potenciálem zlepšení se rozumí míra možného zlepšení v rámci kritéria omezená kulturně historickou hodnotou stavby.

Obr.: Porovnání přístupu k hodnocení budov bez památkové ochrany a staveb s kulturně historickou hodnotou. Škála zobrazuje bodové ohodnocení v rámci nástroje reSBToolCZ.

 

Tato kritéria jsou relativní, což znamená, že kriteriální meze jsou stanoveny vždy ad hoc budova od budovy, a to na základě zhodnocení stávajícího stavu před stavebními úpravami a na základě stavu nejlepšího možného opatření (BAT - Best Available Techniques). Rozdíl mezi stávajícím stavem a  BAT pak nazýváme potenciál zlepšení.

 

Kontakty a více informací

Tvůrce metodiky Ing. arch. Štěpán Mančík (ČVUT v Praze, fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb) email: stepan.mancik@fsv.cvut.cz

Český systém certifikace kvality budov SBToolCZ, Fakulta stavební ČVUT  https://www.sbtool.cz/.