Historické konstrukce
V následujících kapitolách jsou popsány základní historické konstrukce a jejich materiálové a technologické parametry.
Památková ochrana
V České republice je definována památková ochrana prostřednictvím Zákona o státní památkové péči (1) z roku 1985 (ve znění pozdějších předpisů). Česká republika se také zavázala k respektování Úmluvy o architektonickém dědictví Evropy (2) vydané Radou Evropy v roce 1985. Tyto dokumenty jsou základním pilířem ochrany architektonických památek v České republice.
Na základě Zákona o státní památkové péči byl zřízen Národní památkový ústav. Jde o instituci, která vykonává komplexní službu ochrany památek (evidence památek, metodiky obnovy, odborný dohled nad péčí o památky, rozbory stavu atp.) a naplňuje tak cíle Zákona.
Na základě těchto dokumentů je možné si pro ilustraci rozdělit existující stavby do 4 kategorií, které definují jejich kulturně historickou ochranu:
- Budova bez kulturně historické právní ochrany;
- Budova kulturně hodnotná, ale právně nechráněná, stavba v památkovém ochranném pásmu;
- Stavba na území památkové rezervace nebo zóny;
- Nemovitá kulturní památka.
Hranice mezi těmito kategoriemi rozdělení jsou značně neurčité a jde spíše o ilustrativní rozdělení.